Pokud vás potkala ta šťastná událost a stali jste se rodiči, pak vás jistě zajímá celá řada věcí týkajících se vašeho miminka. Vývoj řeči u dítěte začíná již jeho narozením. Prvním hlasovým projevem je křik. Tím miminko oznamuje, že je na světě a potřebuje vás. Křik, který uslyšíte po porodu dítěte je reakcí organismu na změnu prostředí.
V prvních týdnech života bývá křik krátký a spíše jednotvárný. Důležitou roli ve vývoji řeči představují také takové úkony, jako je sání, žvýkání a polykání. Kolem druhého a třetího týdne asi zaznamenáte první úsměvy. Zatím jsou to pouze vrozené pohyby, které se postupem času změní na úsměv, který vám děťátko opětuje. Proto rozhodně úsměvy nešetřete. Asi po šestém týdnu se křik mění v broukání. Dítě tímto způsobem vyjadřuje zpočátku nespokojenost, mezi druhým a třetím měsícem i spokojenost. Při broukání dítě vydává různé rozmanité zvuky.
Na toto období plynule navazuje období pudového žvatlání. V této době si dítě hraje s mluvidly, provádí podobné pohyby jako při jídle a hojně využívá svůj hlas. Tyto zvuky vydávají i děti s vadami sluchu. Pudové žvatlání se pozvolna vyvíjí v napodobivé žvatlání (6. až 8. měsíc). Dítě již zažíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, nejvíce napodobuje melodii a rytmus řeči. Děti s poruchami sluchu v tomto období žvatlat přestávají. Kolem 10. až 12. měsíce nastupuje stadium „rozumění“ řeči. Dítě ještě přesně nechápe obsah slov, ale je schopné sledovat osoby a předměty, které pojmenováváme nebo už umí zareagovat na nějakou výzvu. V tomto období můžete zkoušet známé „Paci paci pacičky“, „Jak jsi veliký?“ Dítě v tomto okamžiku reaguje na vaši intonaci a gestikulaci. Komunikace s miminkem je v tomto období velmi důležitá. Kolem prvního roku totiž dítě začíná používat svá první slova.
Jestliže dojde u dítěte k regresu (zhoršení) nebo stagnaci (zastavení) vývoje řeči, ihned o tom informujte pediatra. Regres nebo stagnace vývoje řeči nejsou přirozené a vždy mají nějaký důvod.
